Aquadukt ve Znojmě

Nejen v Itálii můžete potkat aquadukt. Ten znojemskej není sic tak majestatní jako u jižanů, ale sloužil ke stejnému účelu.

V 18. a 19. století velmi rostl počet obyvatel Znojma a s tím byl i spjat problém se zásobování vodou. Po epidemii cholery v roce 1832 bylo rozhodnuto o vybudování nového gravitačního vodovodu, který přivedl do města vodu z oblasti Cínové hory u Citonic. Stavba vodovodu byla dokončena v roce 1832 a sloužila velmi dlouho. Její význam poklesl až s výstavbou Znojemské přehrady a vybudováním nového pitného zdroje kolem roku 1966. Celou trasu vodovodu lemovaly historizující stavbičky. Nejmohutnějším dokladem vodovodu je zachovaný (i když ve špatném stavu) kamenný akvadukt, převádějící vodovod přes široké údolí za Cínovou horou.

Židovská synagoga ve Znojmě

Znojmo vždy nevypadalo jako dnes. Nedávno se mi do ruky dostaly historické pohlednice, které sbírá kamarádův děd. Věděl jsem, že ve Znojmě kdysy stávala židovská synagoga, před stavbou přehrady se pyšnilo párádní plovárnou a za protektorátu vysely na poště hákové kříže, ale to je tak vše.

Historické pohlednice donutí člověka trochu pátrat a dovzdělat se. Nejzajímavější mě připadaly fotografie židovské synagogy. Zaprvé jsem jako rodilý znojmák své město z tohoto úhlu na první pohlede vůbec nepoznával. Chvíli mi trvalo, než jsem na fotografii našel záchytné body, abych si srovnal pohled se současným stavem. Jedním ze záchytných bodů je dům na levé straně, ve kterém dnes sídlí obchodní dům Fiala, dále pak „věžička“ v pozadí a samozřejmě znojemský hrad. Žádná z budov v pravé části fotografie dnes už neexistuje.  Za druhé mě samotná stavba přijde velmi zajímavá. Podle vševědoucí wikipedie byla postavená v tzv. maurském slohou v roce 1888. Obyvatelé znojemské židovské obce si ji však užívali poměrně krátce, v podstatě pouze 50 let. V listopadu roku 1938 se běsnění během tzv. Křišťálová noci nevyhnulo ani Znojmu a synagoga byla vyrabována, vypálena a pobořena. Dílo zkázy bylo dokonáno po válce, kdy byly trosky synagogy strženy.

Podobně jako u Faltyskova mlýna nebo Wefthoferova mlýna mohly za zkázu této krásné svatby zvrácené idee. Na rozdíl od mlýnů, kterým se staly osudné komunistické idee a nutnost vytvoření hraničního pásma, podlehla synagoga idejím nacistickým. Hlavním věrozvěstem těchto idejí byl jeden chlápek se zbytnělým  egem a fešáckým knírkem. Říkal si Adolf Hitler a výsledky jeho „práce“ jsou docela hrozivé. Člověk to samozřejmě ví, ale plně si to uvědomí  a pocítí hrůzu, až když vidí výsledky na vlastní oči. Což jsem si ověřil  při návštěvě Osvětimi. Tenhle chlapík dokonce nedlouho před křišťálovou nocí navštívil Znojmo. V okupovaném Znojmě se těšil velké popularitě, protože po něm bylo pojmenováno dnešní Masarykovo náměstí. Po jeho kámošovi, bývalém učiteli tělocviku Konrádu Henlainovi, zase pojmenovali dnešní Horní náměstí.